Eva Berná (*25.5.1986) prodělala v raném věku dětskou mozkovou obrnu, která u ní způsobila ochrnutí pravé strany těla. Navzdory tomu se už od svých 14 let věnuje vrcholové atletice a reprezentuje Českou republiku na mezinárodní scéně, především ve vrhu koulí a hodu diskem. Ke sportu ji přivedla kamarádka v roce 1996 a už o čtyři roky později startovala na své první paralympiádě. Dnes je Eva držitelkou čtyř bronzových medailí z paralympiády a patří mezi stálice české reprezentace. Evu budete moci vidět závodit také na domácí půdě už 3. a 4. července na Atletickém stadionu v Olomouci.

Evo, jsi jednou z nejzkušenějších českých paraatletek – co tě udržuje u sportu už tolik let?
Atletika mě hlavně ohromně baví. Už od 14 let, kdy jsem s vrcholovou atletikou začala. Je pro mě dobré, díky pohybu, udržovat mé postižení v přijatelném stavu. Sport mi také pomohl v integraci ve škole a tudíž jsem díky němu lépe zapadla do kolektivu.

Věnovala ses více disciplínám – vrhu koulí, hodu diskem i oštěpem. Která tě baví nejvíce?
Nejvíce mě už od začátku baví vrh koulí, ve kterém mám nejvíce úspěchů a zároveň mě baví ten silový základ disciplíny.

Na které momenty z kariéry nejraději vzpomínáš?
Z legrace říkám, že jsem nejčastěji testovaná atletka, jelikož skoro na každých závodech podstupuji dopingovou kontrolu. Ostatní si ze mě dělají legraci a mě další kontroly ani nepřekvapují, takže na to s humorem vzpomínám. Samozřejmě ale nejhezčí zážitky jsou spojené s účastí na všech Paralympiádách a medaile byly už jen třešničkou na dortu.

Jak zvládáš skloubit dlouhou kariéru se soukromým životem?
Letos načínám dvacátou pátou sezónu, což mě samotnou překvapuje, že jsem tak dlouho v profesionálním sportu vydržela. Jsem za to velice ráda a atletika je mým životním koníčkem. Skloubit profesionální přípravu se studiem nebylo tak náročné jako je to dnes s prací. 

Co pro tebe znamená závodit na domácí půdě?
Díky blízkosti mě mohou přijet povzbudit blízcí a fanoušci, což se na jiných závodech GP nestává. Zároveň doufám, že se zde utkám se zajímavými soupeřkami a závod proběhne za pěkného počasí a dobré atmosféry. 

Máš před tímto závodem nějaké konkrétní cíle? (umístění, osobák?)
Samozřejmě bych chtěla podat co nejlepší výkon a dosáhnout na co nejlepší umístění. Získat medaili na domácí půdě by bylo krásné.

Máš na Olomouc nějakou osobní vzpomínku nebo tradici?
Jak jsem zmínila, že jsem častým objektem dopingových komisařů, tak právě v Olomouci jsem zažila svou nejdelší dopingovou prohlídku v mé kariéře. Dopingová kontrola trvala celých 6 hodin, takže až jsem kontrolu ukončila, tak stadion byl už prázdný (smích).

Na co se nejvíc těšíš v letošní sezóně? Máš nějaký velký sen nebo cíl?
Určitě se těším na olomoucké GP a poté když sezóna dobře půjde, tak doufám v účast na MS v Novém Dillí. V Indii jsem nikdy nebyla a láká mě poznat takto odlišnou kulturu od naší, jakou indická bezesporu je.